Morituri Te Salutant

Cesta je prach
a Å¡těrk
a udusaná¡ hlá­na
a Å¡edé Å¡mouhy
kreslá­ do vlasů
a z hvězdná½ch drah
má¡ Å¡perk
co kamená­m se spá­ná¡
a pá­rka touhy
z křá­del Pegasů

Cesta je bič
Je zlá¡
jak pouličná­ dá¡ma
Má¡ v ruce Å¡tá­tky
v pase staniol
a z očá­ chtá­č já­ plá¡
když há¡Å¾e do nezná¡ma
dvě křehké sná­tky
rudá½ch gladiol

Seržante pá­sek je bá­lá½
jak paže Daniely
Počkejte chvá­li!

Mé oči uviděly
tu straÅ¡ně dá¡vnou
vteřinu zapomněná­
Seržante! Má¡vnou
a budem zasvěceni
Morituri te salutant
Morituri te salutant

Tou cestou dá¡l
jsem Å¡el
kde na zemi se zmá­tá¡
a pá­sek vá­řá­
křá­dlo holubá­
a marÅ¡ mi hrá¡l
zvuk děl
co uklidněná­ ská½tá¡
a zvedá¡ chmá½řá­
které zahubá­

Cesta je tér a prach
a udusaná¡ hlá­na
mosazná¡ včelka
od vlkodlaka
rezavá½ kvér
- můj brach
a sto let stará¡ Å¡pá­na
a děsně velká¡
bá­lá¡ oblaka

Seržante
pá­sek je bá­lá½
jak paže Daniely
Počkejte chvá­li!
Mé oči uviděly
tu straÅ¡ně dá¡vnou
vteřinu zapomněná­
Seržante! Má¡vnou
a budem zasvěceni
Morituri te salutant
Morituri te salutant